% sample for debugging % not ready for using \startmode[*mkii] \enableregime[utf-8] \setupcolors[state=start] \stopmode \mainlanguage[cz] % Enable hyperlinks \setupinteraction[state=start, color=middleblue] % \setuppapersize [A4][A4] \setuppapersize [A5][A5] % \setuplayout [width=middle, backspace=1.5in, cutspace=1.5in, height=middle, topspace=0.75in, bottomspace=0.75in] \setuppagenumbering[location={footer,center}] \setupbodyfont[11pt] \setupwhitespace[medium] \setuphead[chapter] [style=\tfd] \setuphead[section] [style=\tfc] \setuphead[subsection] [style=\tfb] \setuphead[subsubsection][style=\bf] \setuphead[chapter, section, subsection, subsubsection][number=no] \definedescription [description] [headstyle=bold, style=normal, location=hanging, width=broad, margin=1cm] \setupitemize[autointro] % prevent orphan list intro \setupitemize[indentnext=no] \setupfloat[figure][default={here,nonumber}] \setupfloat[table][default={here,nonumber}] \setupthinrules[width=15em] % width of horizontal rules \setupdelimitedtext [blockquote] [before={\blank[medium]}, after={\blank[medium]}, indentnext=no, ] \setupcombinedlist[content][list={chapter,section,subsection,subsubsection}] % Kustomizace \usetypescript[iwona] \definetypeface [antykwa] [rm] [serif] [antykwa-torunska] [default] [encoding=ec] \setupbodyfont[iwona,12pt] \setuphead[section][style=\antykwa] \setuphead[subsection][style=\antykwa,page=yes] \placebookmarks[section,subsection][force=yes] \setupinteractionscreen[option=bookmark] \setupinteraction[state=start,title={Pro kukačku},author={Mikoláš Štrajt}] \setupinteraction[openaction=FitWidth,focus=FitWidth] \def\thinrule{ \page } \starttext \startstandardmakeup \startalignment[center] \blank[2*big] {\tfd Pro kukačku} \blank[3*medium] {\tfa Mikoláš Štrajt} \blank[2*medium] {\tfa 2015} \blank[3*medium] \stopalignment \stopstandardmakeup % works here \placecontent \page \placefigure{}{\externalfigure[137.png]} {\em Chtěl jsem jen napsat pár veršíků\crlf pro sebe a pro kukačku.} \thinrule \section[pro-kukačku]{Pro kukačku} \placefigure{}{\externalfigure[27.png]} \subsection[nad-červenajícími-plody-jabloní]{Nad červenajícími plody jabloní} Nad červenajícími plody jabloní,\crlf slunce pomalu nebem klouzá\crlf až pak za obzor hlavu zakloní,\crlf bytem potichu hraje Prouza.\crlf \crlf O půl sedmé už nám končí dny\crlf a dál se pomalu a jistě krátí.\crlf Přijde k nám zima a oslavy tmy,\crlf a pak se slunko do jara vrátí.\crlf \crlf Přesně tak, jak to mám ve zvyku,\crlf zákazu vstupu míjim značku.\crlf Chtěl jsem jen napsat pár veršíků\crlf pro sebe a pro kukačku. \subsection[viděl-jsem-nad-řekou]{Viděl jsem nad řekou} Viděl jsem nad řekou labutě letící\crlf ve výši topolů nad vodou lesknoucí.\crlf \crlf Letěly v párech a v párech se míjely,\crlf labutě bílé, co po vodě přijely.\crlf \crlf Taky bych někdy chtěl křídlama zamávat\crlf po vzoru labutí nad řekou lítávat.\crlf \crlf Labuť však křídla má a člověk je nemá\crlf alespoň dokud mu láska je nedá. \subsection[tak-co-mi-brání]{Tak co mi brání} Hlavu mám plnou,\crlf cizích slov.\crlf Krakow glowny osobowy,\crlf Dresden hauptbahnhof.\crlf \crlf Veliká dálka,\crlf za každým slovem tím,\crlf mě ale láká jen\crlf Železná Ruda - Alžbětín.\crlf \crlf Pro vrchní cukřenku,\crlf velikou kytici,\crlf zpáteční jízdenku,\crlf po dva dny platící.\crlf \crlf Když to tak snadné je,\crlf tak co mi brání,\crlf chytit nejbližší vlak,\crlf vyrazit za ní.\crlf \crlf Je tu jen pár zlých hlasů,\crlf zůstat mě nutí,\crlf peníze, málo času,\crlf strach z odmítnutí. \subsection[co-mě-tak-láká]{Co mě tak láká?} A ty se ptáš,\crlf co mě tak láka, na tobě?\crlf Odpoveď máš\crlf tady i když v snivé podobě\crlf \crlf Dostal jsem ochutnat\crlf z poháru štěstí.\crlf Je to jak tancovat\crlf na poušti v dešti.\crlf \crlf Rychle mi však došlo,\crlf že byl to jen sen\crlf Nad pouští slunce vyšlo\crlf a zase další horký den.\crlf \crlf Tak buď mi oázou,\crlf do které toužím jít.\crlf Pouští mé kroky jdou,\crlf mám žízeň, musím pít.\crlf \crlf I kdybys byla jen fata morgána,\crlf tak dáváš mi směr.\crlf Oslovit můžu pak, to slunce nad náma:\crlf Jen do mě si per! \subsection[koupel-při-měsíčku]{Koupel při měsíčku} Já zazpívám vám písničku\crlf o koupání při měsíčku.\crlf O únorovém osvěžení\crlf ve společnosti krásné ženy\crlf \crlf Tam, kde ve dne stojí rybáři,\crlf se naše těla v rybník ponoří.\crlf \crlf Romantická koupel v páru,\crlf vypouštíme z úst svých páru\crlf a ač je kolem celkem chlad,\crlf nás hřeje láska, vášeň snad.\crlf \crlf A stékaj kapky rozechvělě\crlf po jejím krásném bílém tělě.\crlf Ubohá rusalka bledá,\crlf {\em tohle si za rámeček nedá.\crlf \crlf Že kvůli jejím krásnejm vočím\crlf do ledový tříště skočím.\crlf Pára mi jde kolem huby,\crlf drkotaj mi zimou zuby.\crlf \crlf Romantický hovadiny\crlf a mě modraj končetiny.\crlf Co jsem to za milovníka?\crlf Klepu se tu jak osika.\crlf \crlf Pro nesmyslný přání ženy,\crlf asi skončím zamražený.\crlf Tady jde vo zdraví.}\crlf Láska vše napraví.\crlf \crlf Pro lásku se obětovat\crlf a city svoje opětovat.\crlf My zahřejem se v objetí\crlf a všechna zima odletí. CINK! \subsection[má-to-vůbec-cenu]{Má to vůbec cenu?} Teď už vím já, za čím se to ženu.\crlf A tak se ptám, má to vůbec cenu?\crlf \crlf Už vnímám, marnou svoji snahu.\crlf A tak se ptám, má to vůbec váhu?\crlf \crlf Má to vůbec váhu a má to vůbec cenu?\crlf Proskakovat ohněm a brodit se ve sněhu\ldots{}\crlf \crlf Má to vůbec cenu, pokračovat dál,\crlf když po sólovém partu, mi tleská prázdný sál. \subsection[pevný-bod]{Pevný bod} dejte mi pevný bod\crlf já pohnu zemí\crlf však nemám důvod\crlf nechce se mi\crlf \crlf nač se vlastně pořád snažit?\crlf když ještě něco můžu zkazit\ldots{}\crlf nechci toho nechat radši?\crlf na co žít, když dýchat stačí?\crlf \crlf tak takhle jsem to v hlavě míval,\crlf než přišel náhlý citů příval\crlf než slyšel jsem tvůj hebký hlas\crlf než přečet' jsem tvůj první vzkaz \subsection[zas-to-sklo]{Zas to sklo} Anička zas usíná v autobuse,\crlf mně sladká slůvka hořknou v puse.\crlf Zas padá jí hlava na boční sklo\crlf a mně se náhle zastesklo.\crlf \crlf Po očích, co jsem neviděl,\crlf po hlase, co jsem neslyšel,\crlf po věcech, co jsem nezažil,\crlf po citu, který jsem si vysnil. \subsection[pomalý-dny-a-rychlý-noci]{Pomalý dny a rychlý noci} Zas se všední den pomalu vleče\crlf jako když rozžhaven asfalt teče.\crlf Zase čas večerní kupředu pádí\crlf jako proud dešťový ve vyschlém vádí.\crlf \crlf \letterbar{}\letterbar{}: {\em Pomalý dny a rychlý noci\crlf splněný sny a divný pocit} :\letterbar{}\letterbar{}\crlf \crlf V poslední době nechodím spát\crlf to kvůli tobě, tak tě mám rád,\crlf že v noci bdím a ráno pak zívám.\crlf Už dávno vím, už dávno vnímám\crlf \crlf \letterbar{}\letterbar{}: {\em ty rychlý noci a pomalý dny\crlf ten divnej pocit a splněný sny} :\letterbar{}\letterbar{} \subsection[senzorická-deprivace]{Senzorická deprivace} Tak dlouho jsem byl sám\crlf vystavený tmám\crlf že sám sebe se ptám\crlf zda nejsi jenom klam.\crlf \crlf Chci přivonět k tvým vlasům\crlf a ochutnat tvé rty\crlf obejmout tě v bocích\crlf slyšet tvé srdce bít.\crlf \crlf Pak ztratit se v tvých očích\crlf svým vlastním pohledem\crlf a ochutnat ten pocit\crlf co láska dovede. \subsection[jen-si-mě-utop]{Jen si mě utop} Jen si mě utop, rusalko, tam, v tom tvém rybníce.\crlf Po ničem víc už netouží už mé srdce.\crlf Než s tebou shořet, ve vodě se utopit,\crlf A pak se druhý den po boku tvém probudit. \subsection[infinitivní]{Infinitivní} Šeptat nebo řvát?\crlf Chtěl bych se teď ptát.\crlf \crlf Brečet nebo smát\crlf z toho, že mám rád?\crlf \crlf Vždyť je o co stát\crlf nebo není snad? \subsection[óda-pro-duši]{Óda pro duši} Kraťoučký šatičky,\crlf nádherný nožičky,\crlf růžový tvářičky,\crlf to všechno máš.\crlf \crlf Ódy na vlásky,\crlf vyznání lásky,\crlf tyhlety písničky\crlf nazpaměť znáš.\crlf \crlf A smečku ctitelů,\crlf jedno však ruší:\crlf pro krásu těla\crlf oni nevidí duši.\crlf \crlf Nesklidí básník,\crlf nesklidí díků.\crlf Za asi milióntou\crlf oslavu tvých rtíků.\crlf \crlf Ať zmuchlá papír\crlf a začne znova.\crlf A místo rtíků tvých,\crlf oslaví tvoje slova.\crlf \crlf A místo nohou,\crlf zas tvoje kroky.\crlf A vůbec - nemusí\crlf ti tak zobat z ruky.\crlf \crlf Názory vlastní, ať si udělá\crlf ať nedělá z tebe jen anděla.\crlf \crlf Kdo s tebou půjde\crlf v dobrém i ve zlém\crlf ten si tě v jeden\crlf krásný den vezme.\crlf \crlf Můžete spolu pak v lásce žít\crlf a ty čtyři děti budete mít. \thinrule \section[hrdlička-ve-schránce]{Hrdlička ve schránce} \placefigure{}{\externalfigure[49.png]} To ráno jsem jako vždy vybíral poštovní schránku. A mezi věcmi tam obvyklými (upomínkami za nezaplacené připojení k telekomunikační síti, mezi dopisy od nakladatele a reklamami) mě tam překvapila jedna neobvyklá - zraněná hrdlička. Seděla v rohu schránky a tiše vrkala. Došel jsem domů pro nějaké zrní a nasypal jsem jí ho do schránky. Doma jsem si pak zjišťoval na internetu, co je zač. Popravdě řečeno jsem neuspěl, vypadalo to, že je to nějaký cizokrajný druh, který uletěl chovateli. Nakonec jsem se spokojil s radou z jednoho ornitologického fóra, kde jsem se ptal, čím mám krmit tenhle neznámý druh. A tak plynuly týdny. Chodil jsem do práce, platil jsem telefon, komunikoval s nakladatelem, jako obvykle. Ale přece bylo něco jinak. Ve schránce mi žila hrdlička. Každé ráno jsem se těšil z její přítomnosti. Otevíral jsem schránku a už jsem slyšel její vrkání. Popravdě řečeno jsem se na ní těšil, a to že hodně. Hodiny v práci byly už z toho těšení celé okoukané, jejich ručičky se z toho neustálého koukání ztrácely před očima. Takhle jsem žil s hrdličkou v kastlíku. Nosil jsem jí zrní a ona na mě něžně vrkala. A bylo mi dobře. Ale mělo to i svou stinnou stránku. Ničila mi dopisy. Žila ve schránce a na mých dopisech to bylo znát. U reklam mi to nevadilo vůbec, upomínky od operátora jsem měl na paměti, tak nebyl důvod proč je číst. U některých dopisů z nakladatelství mě to trochu mrzelo, ale dalo se to snést. Horší bylo, když jsem místo očekávaného potvrzení pro berňák našel ve schránce jen směs peří, papíru a trusu. To byl průšvih, protože smrti a daním nikdo neuteče. Hrozně jsem se na hrdličku zlobil a už jsem uvažoval, že jí ze schránky vyženu, ale pár dní na to přišla upomínka od pošty. To, co hrdlička prve zničila, nebyl samotný dopis, ale jen doručenka. Dopis sám byl totiž do vlastních rukou. Odpustil jsem, ale bylo mi jasné, že nemůže žít ve schránce navěky. Uplynul další týden. Jezdil jsem do práce, psal jsem nakladateli a zapomínal platit telefon. Až jednoho dne jsem přivezl z města klec. Trvalo mi další den, než jsem se odhodlal ji použít. Člověk nemůže žít jen ve schránce a hrdlička rovněž ne, to mi bylo jasné. Když jsem se pokoušel dostat hrdličku z klece, uvědomil jsem si podivnou věc. Jak se vůbec dostala do schránky? Otvor na dopisy se zdál příliš malý na to, aby jím prošla dobře živená hrdlička. Nezbylo mi tedy nic jiného než dojít pro nářadí a pokusit se rozmontovat schránku. To mi trvalo celou věčnost. Něžné vrkání se mezitím měnilo ve zlověstné pískání a děsivé ticho. Postupoval jsem však opatrně, a tak jsem se hrdličky nářadím ani nedotkl. Když se mi pak podařilo odmontovat jednu ze stěn, stala se překvapivá věc. Hrdlička vzlétla a zmizela mi ve tmě. Ten večer jsem si myslel, že už hrdličku nikdy neuvidím, že už její vrkání nikdy neuslyším. Druhý den byla sobota. Uklízel jsem v zádveří, bylo už na čase, některé pavučiny už slavily výročí. A najednou jsem to slyšel - vrků, vrků. Na schránce seděla hrdlička. Od té doby ji občas potkávám. Přilétá na schránku a vrká a já jí sypu slunečnici a ptačí zob. Dopisy jsou už v bezpečí. Reklamy vyhazuju, upomínky ignoruju a v nakladatelství už mi vydali jednu knihu. Přemýšlím o tom, že bych si do té klece pořídil kanára. Jsou to prý strašně vděční tvorové, stačí na ně jen pohlédnout a začnou krásně zpívat. Taky přemýšlím o jednom dni. O dni, kdy se vrátím z práce a na schránce budou sedět hrdličky dvě. Možná ji ten den uvidím naposledy, ale nebude mi to líto. {\em Vrků.} \thinrule \section[pod-vlivem]{Pod vlivem} serotoninu, dopaminu a Kukačky \placefigure{}{\externalfigure[99.png]} \subsection[samota-mezi-lidmi]{Samota mezi lidmi} Ach, jak ten pocit znám,\crlf už zase jsem v tom stavu,\crlf kdy připadám si sám,\crlf v metru uprostřed davu.\crlf \crlf Les dal by možná klid mi\crlf samota mezi lidmi. \subsection[potěmkináda]{Potěmkináda} pocit, ten zůstává, důvod se mění\crlf letectvo z papíru na stole není\crlf \crlf a venku z kotelny\crlf stoupá tu nad domy\crlf bílý kouř vysoko do výšky\crlf \crlf a kanclem obchází\crlf jak černý svědomí\crlf Verča, ta ve svetru s koníčky\crlf \crlf dneska jsem pochopil, co mi tak schází\crlf asi tak tři až pět pitomejch frází \subsection[zvlástní]{Zvlástní} Zkouška sirén\crlf A manželský hádky se ženou,\crlf co vlastně není moje manželka\crlf A vlastně mě ani nechce\crlf A já ji vlastně taky ne\crlf \crlf Jen se tak známe\crlf Ne, my se vlastně ani neznáme\crlf Jen do očí si koukáme\crlf Ale ty oči vlastně nevidíme\crlf \crlf Vlastně nevlastní\crlf Zvlástní \subsection[kdeže]{Kdeže} A noční město pomalu usíná\crlf jen hučí auta na Barrandovským mostě.\crlf A pár z těch oken se zhasíná\crlf a mám chuť zeptat se kdo jste?\crlf \crlf V kterém z oken je tahleta\crlf Princezna moje zakletá? \subsection[výstižna]{Výstižna} Ať se snažíš, jak se snažíš,\crlf lásku z hlavy nevyrazíš,\crlf ani chlastem, ani prací,\crlf pořád se ti mrcha vrací. \subsection[možná]{Možná} Možná nejsem třicátník finančně zajištěnej,\crlf možná zatím nechci dítě a možná ani štěně,\crlf možná, že to se mnou nemá žádnou budoucnost,\crlf přesto jsem ti nejbližší a to je víc než dost.\crlf \crlf Možná nejsem svalovec, co stěhuje stoly,\crlf možná nemám diplomy, tituly a školy,\crlf že jsem toho hodně řekl může se vám zdát\crlf však rád bych dodal dodatek: Prostě Tě mám rád. \subsection[modrý-plamen]{Modrý plamen} Čekání do noci na krásku\crlf Která stejně nakonec nepřijde\crlf Podivná tahle hra na lásku\crlf Vysněné setkání nikdy mi nevyjde\crlf \crlf Jen modrý plamen hoří tu do noci\crlf Že srdce hořelo - není mi pomoci \subsection[výlet-za-čáru]{Výlet za čáru} Výlet za tenkou čáru\crlf hranici všedních dní.\crlf Já vážně nemám páru,\crlf zda nebyl poslední\ldots{}\crlf \crlf Víckrát už tam totiž nepudu!\crlf Je to trochu totiž vo hubu!\crlf Víckrát už tam totiž nevlezu!\crlf A stejně zas plot ten přelezu\ldots{}\crlf \crlf Za ostnatým drátem červených růží.\crlf Víří tam bubny vonící kůží.\crlf Kůží ze sprchy, mokrými vlásky.\crlf Jsem Stalker co zas leze do Pásma lásky. \thinrule \section[tiráž]{Tiráž} V roce 2015 vydalo jako svou 1. publikaci nakladatelství Svita.cz ve Hvozdnici. Napsal a k elektronickému vydání připravil Mikoláš Štrajt. Ilustrace: Walter Crane, původně použito v knize \useURL[url1][http://digital.library.upenn.edu/women/molesworth/clock/clock.html][][The Cuckoo Clock]\from[url1]. % Doesnt work here % \placecontent % \page \stoptext