Ester Krejčí

Scénář postmoderně naturalistického televizního seriálu.

Ester Krejčí je ne­ob­vyklý inte­li­gentní tele­vizní seriál o stu­den­tech po­sled­ního roč­níku gym­názia v pro­kla­movaně bez­genderové kultuře Eichlerské dopravně demo­kra­tické re­pub­liky. Zatím nebyl zfilmo­ván, jsou k di­spo­zici scénáře ke čtení.

V seriálu se snažím čte­náře ne­ná­silně seznámit s psy­cho­lo­gicky zají­mavými stu­denty a na pozadí představit eichler­skou kul­turu, kde sice lidé jsou ženami a muži, ale není to pro ně nijak zvlášť určující či podstatné. Snažím se také ukázat, že za špatným prvním dojmem se může skrývat dobrá vůle a navrhnout způsoby, jak spolu mohou i lidé velmi výrazně se lišící názory, iden­titou a způsobem uvažování vycházet bez nenávisti, násilí či diskri­mi­nace, aniž by se museli navzájem při­způ­so­bovat či trpět útlakem.

Jako čtenáři dostanete příležitost sledovat soužití řady studentů, zvláště Ester Krejčí, sester Barbory a Tamary Janů, Vojtěcha Vernera, Mojí vinné révy, Kňoura a Jany Zlo­mi­lové.

Seriál Ester Krejčí je postmoderně naturalistický. Na­tu­ra­lis­tický znamená, že ilustruje dopad vlivů vrozených dispozic, výchovy a sociálního okolí na osobnost a chování jednotlivce, kladné (jako v případě Mojí vinné révy) i záporné (jako v pří­padě Tamary Janů). Post­moderně zde znamená, že se nezaměřuje na jednoho je­dno­tlivce, ale ukazuje složitou interakci celé řady takových je­dno­tlivců v prostředí tak ne­při­rozeném, jakým je školní třída. Výsledek je občas zajímavý, občas nudný, občas poučný, občas absurdní, ale rozhodně velmi různorodý a inter­pretačně ne­jedno­značný.

Ke každé epizodě je připojena „hudba k závěrečným titulkům“, která nějak (více či méně) souvisí s obsahem epizody.

(popis ze stránek autora)